čarodějnice

ale dají se ještě využít při kreativním tvoření
- zhotovená opět z darů lesa a navíc má upaličkovaný pás (použito 6 párů paliček se žlutou Perlovkou) a plášť s čelenkou z paličkovaného řetízku (1 pár paliček s černou dvojitou Sněhurkou a 1 pár se zlatou nití - upaličkovány asi 4 m řetízku). Protože je...
- polena naskládáme do tvaru hvězdice a pro udržení ohně a tvaru ohniště přisunujeme do středu 
- ohniště tvoří středový opěrný kůl, ke kterému skládáme do kruhu další kůly, uprostřed umístíme suchý pařez pro podpálení
- polena o stejné délce, výplň tvoří klestí
- skládá se z polen se záseky, aby polena dobře držela
zobáček je ze stříbrné nitě, ocásek z černých a stříbrných nití
- k jejímu zhotovení použijeme dlouhou šišku (např. ze stříbrného smrku), oči tvoří černá nit a zlatý kroužek, můžeme jí nasadit čepičku z malé šišky            www.skautky-sl.wz.cz  
K realizaci použity lněné zelené, hnědé a černé nitě, lurexové hnědé, zlaté a zelené. Zdroj: Rejzlová M. (autor podvinku), úpravy, barevnost a celková realizace - vlastní. Paličkování 2015. 
Záznamy: 21 - 30 ze 30
<< 1 | 2 | 3

"Chtěl bych" to není nic.

"Chci" dělá divy.

A.R.Vinet

Člověk přece musí něco chtít, musí mít před sebou nějakou cestu o které ví, že někam vede.

A když věří, že je správná, má po ní jít a třeba zakopávat o kameny.

Noc čarodějnic

Filipojakubská noc z 30.dubna na 1.května je magická noc, kdy zlé síly mají větší moc než obvykle.

Lidé věřili na létající čarodějnice, proto se jí říká "noc čarodějnic". Jednou z možností, jak se ubránít jejich moci a kouzlům, bylo i pálení ohňů. Postupně se tento starý zvyk proměnil do dnešní podoby v "pálení čarodějnic".

Výroční čarodějnický slet - sabat - se konal na odlehlých místech a čarodějnice se na něj pečlivě připravovaly. Natíraly se kouzelnými mastmi, které jim pomáhaly, aby mohly létat na košťatech. Nesměl chybět ani kotel žab, hadi a nádoby s jedy. Při reji se tančilo, jak jinak, než pozpátku.

Mezi lidmi kolovaly zvěsti, že se na reji čarodějnice mění v různá zvířata a vyprávějí si, co zlého se jim podařilo od posledního sabatu způsobit.

Čarodějnice však nebyly jenom zlé, ale lidé si vážili těch, které znaly tajemství bylin a uměly zahánět nemoci. Baby bylinářky, také se jim říkalo baby kořenářky, věděly mnoho o působení rostlin, hub, kamenů, ale i barev a vůní.

Nejslavnější kniha návodů, jak čarodějnice poznat, odhalit, usvědčit a potrestat, byla vydána v roce 1487 a jmenovala se "Kladivo na čarodějnice".

Kontakt

Jana Ryšavá Praha 6 j.rysava@seznam.cz
paličkování, paličky, krajka, lace, nitě, kouzlo nití, herdule, stojánky, prostírka, obrázky, drapérie, lemy, přání, záložky SEO Rozcestník