"Chtěl bych" to není nic.

"Chci" dělá divy.

A.R.Vinet

Člověk přece musí něco chtít, musí mít před sebou nějakou cestu o které ví, že někam vede.

A když věří, že je správná, má po ní jít a třeba zakopávat o kameny.

Skřítci

V Dánsku si lidé zdobí o Vánocích svá obydlí postavičkami skřítků, kterým se říká nisser.

Jsou různě velcí, mají špičatou čepičku a právě večer 24. prosince nadělují dárky.

Drobné dárečky a sladkosti zavěšují na větve vánočního stromečku.

Skřítek je mytologická bytost malého vzrůstu, bývá hodný nebo zlý (říká se mu skřet) a bere na sebe různou podobu.

Domácí skřítek - diblík se objevuje v českých pověstech. Říká se, že je duchem zemřelých předků, který žije v domě a chrání jej.

Plivník - zmek je zlou či spíše zlomyslnou obdobou domácího skřítka. Páchá různé nekalosti, schovává věci, krade potraviny ale i ponožky.

Šotek - rarášek je drobný skřítek zdržující se u lidských obydlích.

Permoník je plachý skřítek přebývající v dolech a důlních šachtách, tedy v podzemí, kde se skrývá před lidmi. Je někdy zlomyslný a nevypočitatelný, převážně však pomáhá a varuje před nebezpečím.

Občas se objeví i na povrchu, kde pomáhá těm nejpotřebnějším. Obdarovává je uhlím a to se jim promění ve zlatý prach.

Permoník, stejně jako král, nosí za pasem kladívko. To každému ukáže poklady podzemí a hravě rozbije i tu nejtvrdší skálu.

Permoníci jsou odjakživa přátelé horníků a ti si je přetvořili k obrazu svému.