"Chtěl bych" to není nic.

"Chci" dělá divy.

A.R.Vinet

Člověk přece musí něco chtít, musí mít před sebou nějakou cestu o které ví, že někam vede.

A když věří, že je správná, má po ní jít a třeba zakopávat o kameny.

Šperk

je drobný ozdobný doplněk, který nosily a nosí na těle nebo na oděvu převážně ženy, ale ani muži nezůstávají v pozadí. Šperkem se nazývá např. brož, prsten, čelenka, náhrdelník, náramek, náušnice, přívěsek, spona do vlasů i na pásek, ale i manžetové knoflíky, jehlice do kravaty, korále, řetízky.

Některé šperky sloužily jako amulety a měly za úkol chránit nositele před zlými silami, jiné byly výrazem postavení a moci.

Šperky se dědily z generace na generaci a tvořily rodinné bohatství.

Drahým šperkům začala v 19. století konkurovat levná strojová výroba bižuterie.

Šperk pro různé příležitosti však lze vyrobit za pomocí paliček i z nití (kterých je obrovský výběr od klasických lněných a bavlněných až po efektní, kovové, nopkové apod.) a dozdobit korálky všech možných barev a tvarů. I když je velmi lehký, neztrácí nic na kráse za šperky z drahých kovů.

Každý upaličkovaný šperk je originální a darovaný potěší dvojnásobně.